Muzeum Elanu

Abychom plně docenili význam a důležitost Elanu, musíme jej nejprve zasadit do historického kontextu. Pro Slovince totiž Elan odjakživa byl něčím mnohem víc než „jen“ výrobcem lyží. Pro někoho asi nebude úplně jednoduché pochopit, jak mohl poměrně jednoduchý a ne úplně životně důležitý výrobek mít tak zásadní vliv a dopad na identitu celého národa. 

 tomto ohledu Elan skutečně představuje cosi odlišného a jedinečného. Zároveň je však logickým vyústěním bohaté slovinské lyžařské tradice, která sahá mnoho set let do historie. Lyže Elan se zrodily ještě před 2. světovou válkou – z lásky a vášně jejich otce, vynikajícího lyžaře a skokana na lyžích Rudiho Finžgara, který v té době vyráběl lyže pro sebe a několik svých kamarádů. Za války se lyže Elan staly součástí bojů – Finžgar je dodával slovinským partyzánům. V září 1945, kdy světla z majáku svobody a naděje svítila teprve pár měsíců, nastal den zrodu družstevní výroby sportovního vybavení Elan. Rudi Finžgar pří té příležitosti pronesl slova, která se později měla stát legendárními: „Kdo by teď myslel na spánek nebo na peníze? Válka skončil a je krásný zářijový den. Svět už na mě čeká. A na Elan také. 

V dobách existence někdejší Jugoslávie se Elan postupně stával slovinským národním symbolem. Na lyže z Begunje tehdy byli Slovinci hrdější než na státní vlajku. V bývalém společném státě čerpali hodně národního sebevědomí právě z lyžování. Možná nebyli nejlepší ve fotbale, ale rozhodně uměli nejlíp lyžovat. Na lyžích Elan tehdy malinkým písmem stálo „Vyrobeno v Jugoslávii“, ale všichni dobře věděli, že to ve skutečnosti znamená „Vyrobeno ve Slovinsku“. Nikdy předtím ani potom Slovinci nepoznali jinou značku, s níž by se mohli ztotožnit tak silně jako s lyžemi Elan. 

Asi to úplně nejpozoruhodnější na fenoménu Elan byl ovšem fakt, že jeho vliv dalece přesahoval lokální patriotismus, podmíněný konkrétní situací dost specifické země. Jeho sláva záhy přerostla hranice malé země, Jugoslávie a dokonce i celého politického bloku, jehož byla tato republika součástí. Výrobky od Elanu byly prostě příliš dobré, novátorské a technicky vyspělé, než aby prošly bez povšimnutí - přestože pocházely z nesprávné strany železné opony. Begunje se stalo domovem nejbystřejších mozků lyžařského světa, s nimiž si nevěděla rady ani konkurence z velkých zemí, které si dělaly nárok na Alpy. Inovátorský duch, který Elanu vdechnul Rudi Finžgar, se stal typickým rysem této společnosti. Oddělení vývoje v Begunje si právem vysloužilo pověst instituce udávající trendy v lyžování. Seznam inovací od Elanu, které lyžování posunuly kupředu, by byl velice dlouhý. Tím nejzásadnějším počinem však byly lyže s hlubokým vykrojením, které navždy proměnily samotný přístup k lyžování. A protože odvážnému štěstí přeje, je příběh Elanu plný setkání, které jako by vedla samotná Štěstěna. Jedním z těch nejdůležitějších bylo jistě setkání s legendárním Ingemarem Stenmarkem, nejlepším lyžařem všech dob, který na lyžích Elan odjel všech svých 86 vítězných závodů světového poháru. Stenmark ale nebyl jedinou lyžařskou hvězdou, která oslnila sportovní svět s lyžemi značky Elan. Zmínit bychom měli ještě alespoň Slovince Bojana Križaje a Mateju Svetovou. Dnes pak pomyslná pochodeň věhlasu lyží Elan jasně září především ve výsledcích skicrossových závodníků, kteří si mezi sebou na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu rozdělili čtyři ze šesti medailí, včetně obou zlatých.

Tyto tradice a dějiny tak dnes dostávají hmatatelnou formu, hlas i podobu. Závod Elanu ve slovinském Begunje otevírá Elan Muzeum alpského lyžování. Firma Elan se tak znovu stává průkopníkem: jako první výrobce lyží má své vlastní lyžařské muzeum. „Nápad na zřízení muzea se rodil několik let. Dlouho jsme přemýšleli, jak na jediném místě představit dějiny, tradice i hlavní inovace Elanu, které po více než 70 let utvářejí podobu lyžování.  Letos konečně zahajujeme provoz našeho vlastního muzea – a jsme na to nesmírně hrdí,“ říká projektová manažerka marketingového oddělení Elanu a ředitelka muzea Rebeka Lah Notarová.