Rozhovor s Leonem Korošecem

Jak se daří Elanu v České republice, jaké inovace byly pro značku historicky nejlepší a jak vnímá motto firmy Always Good Times, o tom hovoří v rozhovoru ředitel zimní divize Elan Leon Korošec. V současné těžké době neprožívá veselé časy ani lyžování. Ceny energií, inflace či globální oteplování jsou hrozbami, které mají potenciál zbortit současnou rovnováhu fungování lyžování v jeho všech podobách. Ne každý ale vidí lyžařskou budoucnost negativně. Třeba ředitel společnosti Elan, Leon Korošec.

Začněme třeba Českem

Taky má Elan k Česku speciální vztah, podobně jako mají Češi k Elanu? Český trh je pro nás zářící hvězdou! Moc oceňujeme, jakou práci na něm odvádí team INA SPORTu a David (oficiální dovozce značky Elan pro ČR a jeho majitel David Holík - pozn. red.), nejen co se týče prodejů, ale i dalších aktivit, třeba marketingu… Je to jeden z trhů, který vykazuje nejvyšší podíl prodejů produktů Elan, společně s trhem domácím a s USA, kde se v posledních letech také mimořádně daří. S INA SPORTem máme velmi dlouhé a trochu speciální partnerství postavené na lidském rozměru, známe se za těch 20 let velmi dobře…

A další evropské trhy?

Z dalších bych jmenoval největší evropský trh Německo, je tam velmi konkurenční prostředí, takže je to pro nás ukazatel toho, že jsme konkurenceschopní i vůči největším hráčům na trhu. Spíš bych ale mluvil o celých Alpách, z Německa řídíme Rakousko, Švýcarsko Francii i Itálii. Ale z pohledu důležitosti jednotlivých trhů patří Česko výše, i vzhledem k naší dobré historické pozici na tomto trhu a jeho znalosti věnujeme právě Česku ještě více pozornosti. INA SPORT nechápeme jen jako české, ale spíše regionální partnery, kteří se starají i o Slovensko a Polsko, mají naši velkou důvěru, proto je také zapojujeme do vývoje a vylepšování produktů, konzultujeme s nimi naše postupy… A rádi bychom, aby to tak fungovalo i v budoucnosti.

Pro severoamerický trh dokonce vyvíjíte speciální modely. Jak takový vývoj funguje?

Každý trh vyžaduje trochu jiné typy a kategorie lyží, na každém se prodávají nějaké modely více, nějaké méně a nějaké vůbec. Pro USA vyrábíme spíš širší modely jako Ripstick či Wingman a opět vznikají v úzké spolupráci s naším americkým partnerem, kde si držíme tým opinion lídrů a ambasadorů, které zapojujeme i do vývoje nových produktů. Pro představu, s prvními vizemi nových lyží se obracíme na tyto naše regionální partnery, nejen v USA, ale i v Kanadě nebo Francii, a když vyrobíme první prototypy, dovezeme je ve více, obvykle třech až pěti verzích právě těmto našim spolupracovníkům, kteří nám na ně vracejí zpětnou vazbu. Takto jsme napojeni přímo na budoucí cílovou skupinu uživatelů. Myslím, že je velmi důležité dělat tyto věci lokálně, protože už jen sněhové podmínky jsou všude na světě jiné, na západním pobřeží je sníh například super suchý, a to vše chování lyží významně ovlivňuje. Lyže, které fungují na ledě, nebudou fungovat v prašanu. Proto na lyže spíše pro sjezdovku máme zase jiné týmy z jiných částí světa. Prostě za nejvýznamnější názor na lyže považujeme ten, který pochází z prostředí, které je pro dané lyže nejvíce relevantní.

Jaký má například podíl v prodeji modelů Ripstick v USA a v Evropě?

Ripstick má v Evropě podíl asi 10 až 15 procent, na východním pobřeží asi 20 a na západním nějakých 40 procent. Evropa je obecně hodně zaměřená na užší sjezdovkové modely, ale po covidu, kdy lidé museli hledat alternativu k nefungujícím střediskům a zkoušeli nové typy lyží, se podíl širších lyží začal zvyšovat. Mnoho lyží začalo skialpovat, nejen lyžaři-sjezdaři, ale i turisté. Myslím, že budoucnost lyžařských středisek bude mnohem více založená i na skialpu, budou to taková zimní hřiště, kde se budou učit děti, vedle sjíždět lyžaři, freerideři budou hledat prašan a skialpinisté budou využívat zasněžené cesty – každý si chce nějak užít přírodu. V Rakousku to už někde funguje, že si můžeme koupit lístek buď pro sjezd, nebo výrazně levnější pro skialp. Samozřejmě kdo chce, může do přírody, ale mnoho lidí určitě využije komfortu a bezpečí střediska.

A nám se to líbí, přesně to odráží naše heslo Allways Good Times.

Není to na výrobce lyží trochu příliš obecné motto?

Máme rádi krásná místa, máme rádi sníh, cítíme, že naší misí je cílit na každého z lyžařů. Chceme pomáhat, jestli jsi skialpinista, turista, sjezdový lyžař nebo dítě – pro každého něco máme. Nyní se snažíme o podporu školního lyžování tím, že věnujeme lyže do škol, aby učitelé mohli navést školní děti k prvním lyžařským krůčkům. Často se s týmem vedoucích pracovníků z naší továrny vydáme na hodinku dvě lyžovat třeba na Vogel, pak si sedneme a bavíme se o svých pocitech. Myslím, že není pravda, když někdo tvrdí, že lyžování bylo na vrcholu v 80. letech, a od té doby ztrácí. Naopak myslím, že právě zažíváme renesanci lyžování. Jen malinko jiným způsobem. A tak se snažíme, aby naše produkty na tuto evoluci reagovaly. Tak například již dnes mnoho lidí vlastní více párů lyží, jeden pro alpské lyžování, druhý pro touring, to se bude stávat stále častější realitou.

Ekologie a udržitelnost je všeobecně silné téma…

99 % procent dílů, které používáme, pochází od lokálních dodavatelů z rádiusu maximálně 400 km, jen něco málo kupujeme z Asie, jeden typ pryže z Japonska, ale většinou je vše lokální. Všechno dřevo kupujeme pouze od místní společnosti, která se chová udržitelně, kácí šetrně a vše opět zalesňuje. Takže se snažíme chovat maximálně zodpovědně, abychom mohli čestně předat naše dílo budoucí generaci.

Elan je znám jako pilný inovátor. Sbírá ceny na soutěžích. Jak to dokážete, přinášet na trh stále něco nového?

Je to opět, jak jsem hovořil, spojené s regionem a kulturou společnosti. Zaměstnáváme například mnoho lyžařských instruktorů, sledujeme trendy, snažíme se být v těsném kontaktu s lidmi a institucemi, kde se tvoří trendy. Třeba naše poslední důležitá novinka, skládací lyže, ta vznikla na základě dlouhodobé spolupráce s armádou, díky našim vztahům s ní víme, že vojáci potřebují být pohybliví, takže z této strany přišla první poptávka a brzy jsme vyvinuli lyži, která se dá složit na půl a kterou potenciálně využijí i civilisté. Snažíme se prostě všechny ambasadory a nějak napojené lidi přimět k přemýšlení, jak by šlo lyžování zlepšit.

Kdo je hlavní cílovka – vedle armády – pro skládací lyže?

Je třeba si uvědomit, že nežijeme každý stejně a požadavky na lyžování jsou různé. Kdo má byt ve Špindlu, skládací lyže nepotřebuje, kdo ale bydlí v mrakodrapu v Mnichově nebo Praze a jezdí v malém autě nebo v Porsche, tomu skládací lyže lyžování velmi usnadní.

Jak se skládací lyže uchytily na trhu?

Jejich první loňské výsledky se ukazují jako velmi zajímavé, do největších čísel vyrostlo Nizozemí, Nizozemci lyžování milují a musí za ním hodně cestovat, další úspěch zažívají v Británii, takže se ukazuje, že to je lyže pro lyžaře zejména z velkých měst, kde to je do hor daleko. Takže u tohoto produktu definujeme klíčové trhy nikoli podle zemí, ale podle měst – Londýn, Amsterdam, Mnichov… Známe nadšené lyžaře, kteří se dopravují lyžovat letecky, a ti si to nemohou vynachválit. Mají lyže v kufříku – kufřík je velmi důležitý – a pak už mohou zcela normálně cestovat…

Hodně se v posledních letech hovořilo, zejména po ZOH, o nárustu potenciálů trhu v Číně? Působíte tam? Jak se tam Elanu daří?

Ano, v Číně máme podobnou situaci jako v Česku, byli jsme tam velmi brzy, máme tam dobrého partnera už skoro 20 let. Daří se tam i Voyageru (skládacím lyžím, pozn. red.), a vidím k tomu hlavní dva důvody: je to pořád ještě velmi mladý a nezralý trh, takže lidé je dost kupují, protože jsou módní a něčím speciální. Druhý důvod je, že lidé jezdí lyžovat s pomocí rychlovlaků, které ale mají přísná omezení pro velikost zavazadel, takže Voyager je ideální řešení. Olympiáda v Číně určitě lyžování zpopularizovala, ale problémem je covid, takže naše objemy jsou tam podobné jako v roce 2019. Mají tam přísné restrikce, vše se zpomalilo. Ne každý ví, že v Číně mají přes 500 lyžařských oblastí, někdy to je sice jenom jeden vlek, ale jsou tam. Ale nelze očekávat, že to půjde rychle, lyžování se nenaučíš za dva dny, musí proto trochu prorůst do tamní kultury. Takže sice tam rosteme, ale není to žádný boom.

Zpět k inovacím… Které jsou myslíte za ta léta pro Elan ty nejdůležitější?

Každá inovace se váže ke své době, až na výjimky jako třeba carvingové lyže, které napříč trhem přitáhly další lyžaře tím, že lyžování učinily snadnějším a zábavnějším a staly se novým standardem branže. Carving, k jehož ustavení Elan hodně přispěl, byl důležitý historický milník pro celé lyžování.

Zajímají se čas od času konkurenční firmy o patentované technologie Elanu? Třeba o Amphibio?

Co se týče Amphibia, je to naše patentovaná technologie. Každý lyžař ví, že v oblouku dělá každá lyže, horní a dolní, trochu něco jiného, takže jsme přesvědčeni, že to je správná cesta. Myslíme, si, že pro značku je dobré mít něco svého unikátního, v našem případě je podobně podstatný vedle Amphibia ještě Voyager. Kdyby se teoreticky objevil kupec, museli bychom mít nějaký velmi dobrý důvod pro to, abychom mu patent uvolnili.

V areálu továrny najdeme vedle prodejny i muzeum…

Ano, to je taková naše specialita, je to místo, které sdružuje to nejdůležitější z firemní historie, poděkování předchozím generacím, které toto všechno vybudovaly, inspiruje nás i naše zákazníky. Muzeum je zároveň silně spojené se zdejší kulturou, atrakce pro návštěvníky regionu, zejména v létě, kdy tu je mnoho turistů. Jezdí k nám také mnoho škol, takže jím také propagujeme lyžování mladým generacím. Je to i dobrý startovní bod pro naše partnery, návštěvy či zákazníky nakupující v přilehlé firemní prodejně.

Co znamená Elan pro Slovince?

Myslím, že něco jako globální úspěch. Pro slovinskou 2milionovou populaci je to potvrzení národní schopnosti působit mezi světovou špičkou. Prostě že to dokážeme. Jsme příkladem pro mnoho start-upů a lidí, kteří by si v naší poměrně malé zemi netroufli pomýšlet na celosvětový úspěch.

A poslední dotaz – jakou revoluční technologii chystáte pro příští rok či roky?

O tom povyprávím až při vaší příští návštěvě. Od Elanu ale samozřejmě můžete pořád očekávat něco nového…

Text: Petr Socha, časopis Snow